Kdo v té vsi byl slušným člověkem? Rezignovaný farář, který se v den "D" utíká vyzpovídat do Olomouce, protože se cítí provinilý a bezmocný, když se uchýlí k pokusu o "zmírnění" zla ne zrovna cestou dobra?
Myslím, že zůstanu věčným pochybovačem a mou jedinou vírou bude víra v přirozenou lidskou slušnost, toleranci a rozum, ačkoli se mi nedostalo křesťanské výchovy. Tyto lidské vlastnosti lze totiž bezesporu najít i v jiných částech světa, v jiných kulturách a jiném náboženském prostředí a byly tu zřejmě i v dobách předkřesťanských, jinak by snad to lidské plémě již přestalo existovat pod tíhou dějinných přehmatů (války, náboženské represe, totalitní systémy a na sebe narážející ideologie).
Budiž toto i mou reakcí do poměrné rozsáhlé diskuze k výše uvedenému příspěvku pana Sikory. Mám spoustu přátel z řad katolíků i evangelíků, shlédla jsem i mši v salesiánském kostele, zpvíala církevní kancionály v chrámovém sboru. Vnímám to svým způsobem jako kulturní či společenský zážitek. Horší je si uvědomit, že jakákoli víra, i ta má, natožpak jakékoli náboženství, selhávají v mezních situacích, které popisuje film Kdo chce zabít Sekala či tváří v tvář ozbrojeným a vraždícím dětem zneužívaných v nenávistných kmenových bojůvkách kdesi v Africe…